Tělo koně se skládá z axiálních segmentů (zde můžeme zařadit hlavu, krk a trup) a ze 4 končetin, které zajišťují podporu těla a schopnost pohybu. Střed těla tvoří kostra trupu spolu s měkkými tkáněmi, které jsou spojeny s kostrou. Mezi tyto měkké tkáně řadíme vazy v oblasti páteře, svalstvo zad, hrudníku a břicha, a proximální svaly hrudní a pánevní končetiny.
Páteř se skládá z obratlů, které jsou mezi sebou navzájem spojeny klouby, v nichž je obecně možný jen omezený pohyb. Výjimku tvoří první dva hrudní obratle, které se podílí na pohybu krku, a lumbosakrální kloub (kloubní spojení šestého bederního obratle a křížové kosti), který ovlivňuje pohyb pánevních končetin. Tento větší rozsah pohybu je dán širšími meziobratlovými ploténkami a částečně i orientací kloubních ploch (Townsend a Leach, 1984).
Ve stabilizaci páteře hrají důležitou roli epaxiální svaly (hluboké zádové svaly m.longissimus dorsi, m.iliocostalis, mm.multifidi). Jejich atrofie nebo špatná funkce mohou být důvodem vracejících se problémů s bolestmi zad. Na funkci zad mají ovšem vliv také břišní svaly. Funkci zádových a břišních svalů nejlépe vystihuje teorie luku a tětivy. Ta vysvětluje, že páteř si zachovává lehce zakulacenou pozici (jako luk) díky napětí tětivy, kterou tvoří břišní svaly spolu se svaly bederní páteře (zejména m.psoas minor a m. iliopsoas). Kontrakce těchto svalů zakulacuje hřbet koně a oddaluje od sebe spinální výběžky obratlů. Pokud jsou tyto svaly v nedostatečném napětí, dochází k prohnutí hřbetu koně směrem dolů a přiblížení spinálních výběžků obratlů k sobě. To pak bývá predispozicí k rozvoji kissing spine.
Klouby, ať už ty meziobratlové, nebo jakékoli další v těle koně, jsou primárně stabilizovány svaly a šlachami, které obklopují daný kloub. Aby kloub správně fungoval, je tedy potřeba, aby správně fungovaly i svaly, které se nachází v blízkosti kloubu.
Pro funkčnost svalů je potřeba odpovídající nervové řízení, dostatečná výživa svalu živinami a kyslík. Nervové řízení svalů zajišťují neurony – nervové buňky, které vychází z míchy uložené v páteři. Z páteře vystupují nervy z meziobratlových otvorů a inervují své cílové orgány a svaly. V případě blokády, nebo jiné patologie v oblasti meziobratlových kloubů, dochází k ovlivnění funkčnosti těchto nervů. Ty pak nedostatečně inervují jednotlivé svaly a může tak docházet k ovlivnění pohyblivosti i dalších kloubů, ochabnutí svalů nebo i k narušení funkčnosti vnitřních orgánů.
Druhým směrem pak dochází k nedostatečné zpětné vazbě do míchy a mozku o stavu a fungování jednotlivých orgánů, kloubů, svalů a dalších tkání. Centrální nervový systém tak nedostává adekvátní informace z mechanoreceptorů kloubů (reagují na změny napětí kloubního pouzdra a okolních tkání), svalových vřetének (receptory, které registrují protažení a zkrácení svalu), Golgiho šlachových tělísek (proprioreceptory, které brání přetížení svalu a šlachy, aktivují se při kontrakci svalu a registrují jeho napětí) a dalších orgánových receptorů.
Receptory jsou nervová zakončení, která přijímají a posílají informace z vnějšího a vnitřního prostředí organismu. Jde především o proprioceptory (vnímání polohy a pohybu těla) a nociceptory (vnímání bolesti) Pokud jsou tyto receptory aktivovány, posílají nervový signál do centrální nervové soustavy. V mozku je pak tento signál analyzován, interpretován a vytváří se reakce na tento signál. Odpověď je pak jako nervový signál přenesena k cílovému orgánu, kde dochází k vlastní odpovědi na podnět. V případě blokády kloubu nebo některého segmentu páteře, nebo v důsledku zranění, si můžeme představit, že tyto receptory jsou uspané díky neadekvátní komunikaci s centrálním nervovým systémem. Neplní tedy stoprocentně svou funkci. Pro jejich opětovné nastartování je potřeba je tzv. resetovat – probudit je, aby zase začaly plně komunikovat s mozkem a míchou. Toho lze docílit manuálními technikami, jako je chiropraxe, práce s měkkými tkáněmi (různé druhy masáží) nebo i akupunkturou.
Townsend a Leach (1984): Relationship between intervertebral joint morphology and mobility in the equine thoracolumbar spine. Equine Veterinary Journal. Vol. 16 Issue 5. pg. 461-465
Anatomické obrázky: König a Liebich (2003): Anatomie domácích savců, 1.díl. Hajko & Hajková. ISBN: 8088700558